Ležím takhle na pláží na ostrově CRES… Ostrov, který má silného ducha, ostrov plný krásných míst.

Je zde úžasně čisté moře, je zde nespoutaná příroda, místy až nekontrolovaně zpustlá, ale je zde i spousta míst, která jsou plně ovládaná civilizací. Možností, jichž je zde možno využít je opravdu nepočítaně a každý si přijde na své. Ať tak, či tak, všichni, kromě starousedlíků sem přijeli za jediným cílem. Užít si přítomnost. Ovšem, jen malá část turistů si jí umí opravdu užít.

Zachyťte si přítomnost

Přítomný okamžik, přítomnost, život v přítomnosti…Často diskutované téma. Ale chápou všichni význam? Žít v přítomnosti neznamená sedět s někým u kávy TEĎ a povídat si o tom, co bylo, je, či bude…Zachycení přítomného okamžiku je splynout s přírodou tím, že využiji a zapojím v jeden moment 5 základních lidských smyslů spolu s uvědomováním si svého dechu. Tím se aktivuje radost srdce a energetická centra se vrací ke své přirozenosti.

 

Ležím takhle na pláži na ostrově CRES…Snažím se sledovat všechno, co se kolem děje. Snažím se být v přítomnosti. Byť je září, nebe je zkrátka AZURO. Teplé paprsky mě hladí a větřík chladí…Nakonec je dobře, že jsme vyjeli k moři až v tento čas. Všemi pěti smysly zapínám vnímání přítomnosti. Jenže, nejde neslyšet a nevidět. A to je právě to, co mnozí za přítomnost považují. Vidět a slyšet…

 

Chceš-li poznat svět, nedívej se očima

Co JEN vidím a slyším je iluze

 

Slyším mladého muže, jak česky pobízí starší paní. „Babi, pojď dál do moře, vyfotím tě“ a obhajuje své počínání vysvětlením: „Abychom měli důkaz, že jsme tu byli.“

 

Nedá mi to a obracím oči směrem k nim. Sama sebe se ptám: „Proč tu vlastně jsou?“ Opravdu kvůli prožitku?

 

Jednou pochopí každý…

Nikdo z nás nemusí nic dokazovat sobě, ani jiným. Není nutné si cokoliv obhajovat. I já k tomu musela dojít a tak se právě rozhoduji.

 

Od TEĎ nastavuji plnou přítomnost a prožitky.

Obracím se na lehátku a zavírám oči. Soustředím se na sebe a svůj dech. Hluboký dlouhý nádech a hluboký dlouhý výdech. Zapínám čich a vnímám vůni moře a vzduchu. Uvědomuji si nasládlou chuť v ústech a koncentruji se na své tělo, na záda, která se dotýkají podložky, na vánek, který hladí moje paže, uvědomuji si i drobné kamínky pod dlaněmi, které jsou teplé a pronikají mi do bříšek prstů. Pak otevírám oči a uši a začínám vnímat štěbetání a smích dětí.

 

Je tu krásně. Tenhle prožitek mi zůstane uchován jako

stopa úžasného poznání z ostrova Cres.

Směje se totiž moje duše, která je v jednotě s přírodou

a to je skutečný prožitek přítomného okamžiku,

který není ILUZÍ.

 

Chcete se dostat ILUZI z dosahu?

Čtěte na Kurzy Školy zdravého života nebo Kurzy Brány Zdraví