Nejsem poskytovatel zdravotních služeb.

  • Jana Vejsadová

Konání kurzů je odloženo vzhledem k aktuální situaci. Pokud máte zájem účastnit se některého z vypsaných kurzů neváhejte mi napsat na: janavejsadova@skolazdravehozivota.cz, +420 608 548 955. Kontakt na Vás si uložím a ráda Vás kontaktuji, jakmile se kurzy opět rozběhnou.

Láska a paradoxy

Když se řekne láska, každý z nás má okamžitě jasno. Láska je láska. To, že máme jisté představy o lásce je také jasné. Jenže každý má o lásce představy jiné. Někdo si lásku dokáže představit jen v partnerství. Někdo naopak tvrdí, že je ve všem. Jiní jí dokonce dělí na mateřskou, partnerskou, sebelásku, a nebo snad podmíněnou, sobeckou. Ale upřímně, je možné, aby byla láska sobecká? Snad je potřeba říci si, že sobecká láska už není láska. Ne, nebudu zde chytat za slovíčka. Jen mám velkou potřebu zmínit, že s láskou každý disponuje přesně tak, jak ji chápe. A láska je opravdu veliké téma, láska je nadevše a je naší podstatou. Jenom škoda, že na to zapomínáme, ačkoliv se láskou oháníme. Láska je opravdu ve všem a v každém. Jen s ní neumíme nakládat. A důvody? Zase ty vzorce chování, které máme nastavené a neochota dávat více, než dávám. Ano, pokud se vám lásky od druhých nedostává, či jste nespokojení, neumíte lásku dávat. A v tom je pes zakopán.

 

„Všichni voláme po lásce, avšak dávat se nám ji nechce.“

 

Namítnete možná, že lásku dáváte. Právě to, že se obhajujete, už je také mimo. Divné, že? Nelehce se přijímá tato pravda? Vždy klientům opakuji, že obhajování je jistou obranou. A v případě, že se stále budu obhajovat, nikam se neposunu, a z onoho bludného kruhu se nedostanu. My všichni jsme v rovnováze. Vesmír si vyvažuje vše, a pokud se vám vaše rovnováha nelíbí a cítíte se nespokojení, tak něco dejte, ať můžete dostat. A já vám napovím. Ideální a nejrychlejší posun bude, když dáte ochotu a rozhodnutí, změnit nejen způsob dávání, ale i míru a intenzitu.  Někdy je totiž méně i více.

 

„Co dáváš, dostáváš zpět“, praví se v jedné pohádce

 

Možná dáváte příliš a přijde vám nespravedlivé, že se vám přesto nedostává. I toto má řešení. Znovu je třeba se zklidnit, a uvědomit si. Vesmír si vše vyvažuje a jsem v rovnováze. Pokud tedy ona nespokojenost s přísunem lásky vyvstala, je to tím, že lásku, kterou vyjadřujete, považujete za lásku, není již láskou. Vesmír ji vyhodnotil jako nelásku . A co to znamená? No, že jste se vyčerpávali tím, že jste jinému brali, ne dávali. Je to jednoduché.

 

Rozhodnutí je vždy startovním výstřelem

 

Je to tak jednoduché. Pokuste se na to podívat z druhé strany. Pokud se rozhodujete, že s tím něco uděláte, je to skvělé. Ale teď je rozhodující, pro kterou cestu se rozhodnete. Moje rada zní: Nedávejte lásky víc, když ji neumíte. Uvědomění si, asi dávám málo je opravdu správné. Ale má to háček. Je to jen část pravdy. Když máte nedostatek nebo jste nespokojení, jste i unavení. A když jste unavení, je třeba začít pracovat na síle a energii. Právě toto je následujícím krokem po rozhodnutí, něco s tím udělat. Dostáváme se k jádru, které je v procesu učení zásadním. Pojďme u sebe pracovat na klidu a učení se kvality.

 

Myšlení je vyjádřením kvality vaší lásky

 

Vždycky byla mojí devizou vytrvalost. Naučit se vytrvalosti je dobré a naléhavé ve všem pro život. Takto podbarvené činy jsou opravdu důkladně prožité a otevírají oči. Jestliže se chci naučit kvalitě, není nic jiného, co mi pomůže, než vytrvale na kvalitě pracovat. A když říkám vytrvale, myslím tím trvale a stále. A v tomto ohledu je tedy třeba být aktivní. Aktivní ne v kvantitě, ale v kvalitě. To znamená, trvale zvyšovat kvalitu.

 

Kvalita není kvantita a obráceně.

Nebuďme ovce…

 

Když já toho mám hodně, já nestíhám, potřebuju stihnout to a to…. Připomíná vám to něco? Zastavte se. Co vlastně chcete? Chcete z toho ven nebo o tom chcete jen mluvit a mluvit? Nebo chcete lépe splynout ve stádu? Nebo chcete být zajímavější, protože lidi senzace zbožňují? Nebo se tak bojíte změny, aby nebylo hůř? Ale ono bude. Vezměte to na vědomí. Ano bude hůř, když budete mluvit a nezačnete jinak. :-( Víte proč? Těmi řečmi okolo totiž berete sílu sobě i ostatním. A co to je? Je to vyjádření vašeho stupně lásky. No, spíše nelásky. Protože v tomto okamžiku ubližujete a vesmír si to vyhodnotí. Pošle vám dárek ve stejné kvalitě vašeho projevu.

 

Nelamte nad sebou hůl, pomoc je snadná

 

Pokud jste již učinili ono rozhodnutí, nedívejte se vlevo a vpravo a zaměřte se nejprve na sebe.

Podíváme se na to jinak a jako berličku si vezmeme vytrvalost. Existuje několik fází a každá z nich má své kroky. Ano, jsou zde určité kroky, které je třeba projít. Ale upřímně, připravte se na to, že to není sestava v rekreačním aerobicu, kterou nějak odskáčete. V některém úseku líp, v jiném hůř a pak někdy doladíte. My na to půjdeme formou jiného učení. Je třeba se zastavovat a vylepšovat. A to stále. I když nestíháte a máte toho moc. Je třeba dávat oběti. Je třeba vytrvat, až se dostaví kvalita a pak teprve přejdeme na další krok. Ona totiž ta samotná hloubka pochopení spočívá ve vašem postoji k uchopení jednotlivých kroků v praxi. A že je to proces zrání k moudrosti, o tom není pochyb. Tak co? Patříte do skupiny těch, kteří opravdu chtějí kvalitu svojí lásky zvýšit?

● ROZHODNUTÍ - Nejprve je totiž třeba se rozhodnout, že poskytnete jisté oběti. A když říkám rozhodnout, myslím tím rozhodnout. Rozhodnout se, že si nebudu dávat podmínky a to v ničem. Prostě se rozhodnu, že se od TEĎ začnu řídit zákony pokory a přijímání.

● PŘÍPRAVA NA PRAXI -  Dávat důkazy obětí. Co je to za důkazy? Opět snadné. Praktikovat techniky zklidňování. Zklidňovat svoji mysl a tišit strachy. Nedávat jim sílu tím, že se pozastavujete a komentujete neutěšený stav se sousedy, kamarády nebo v sobě. Pracovat na této stabilizaci klidu, připravit se na zahájení praxe zpracování.

● SAMOTNÁ PRAXE – Praktikovat prevenci pro udržení klidu. Začít vytrvale pracovat na změně myšlení. Postupovat v praxi novými postoji. Nastavovat svoji bezpodmínečnost. Učit se a dovolit si přijímat překážky s radostí. Učit se mít rád každého jedince a tvora bez ohledu na jeho postavení, či formu života. Učit se soucitu a pokoře a stále ji praktikovat k ostatním. Učit se svoji lásku a pomoc poskytovat tak, aby byla skutečnou pomocí pro všechny zúčastněné. Učit se a dovolit si radovat se z procesu. Proces stavět před výsledky. Učit se vědomému bytí, prožitkům všemi smysly a poznání pravdy přirozenosti. Současně zpracovávat strachy, čímž se začnou dostavovat výsledky, coby dary.

Postupně tím rozeznáte, co je skutečnou pomocí a skutečnou láskou. A v čem spatříte podstatu oné kvality, to brzy poznáte. Je to jako malý zázrak. Zjistíte, že láska je ve všem a v každém, ale vnímat už to budete jinak. Dnes je dnes a jste plní paradoxů, o kterých nemáte ponětí, že jsou těmi paradoxy. A že paradoxy jsou odpovědí na otázku od vesmíru, v jakém stupni kvality lásky se nalézáte, to si pište.  Vesmír neodpočívá, ale stále svoji rovnováhu vyvažuje.

 

Láska a paradoxy, a že jich není málo…

 

Tak třeba…Nedávno jsem se s dcerkou vrátila z dovolené ze Zvíkovského Podhradí. Byl to nádherný čas. Počasí nám přálo, a protože má dcerka ráda vodu, nebyl den, abychom alespoň na chvíli nezavítaly na koupaliště. Zatímco dcerka si užívala potápění, já seděla na dece a děkovala za možnost být zde a užívat si přírody a současně nadšení Elišky. Přítomnost, to je moje. A jak tak pozoruji slunce a vodu a pohyb kolem sebe…uvědomuji si ten úžasný pocit, tak mi padly oči na dva průsvitné kelímky od limonády. Kelímky byly dnem nahoru a v každém z nich byla vosa. Vosy se marně snažily dostat se ven. Ustrnula jsem. Tento scénář měl v režii mladík, který spolu se svojí maminkou a přítelem leželi na vedlejší dece. Mladík na rozdíl od rodičů nechytal bronz, ale hrál hlučně na mobilu nějakou hru.

Když si maminka všimla, že jsou vosy pod kelímkem, požádala mladíka, aby je pustil nebo zabil. Zhluboka jsem se nadechla a otočila hlavu. Ale nešlo neslyšet. Mladík poznamenal, aniž zvedl oči od mobilu „Já je pak zabiju.“

Zatímco jsem vysílala přání, ať je vosám pomoženo v případě, že je to v souladu, uslyšela jsem další slova. „Mami, co mi leze po zádech“? Maminka říká: „pavouk“. Ten stejný mladík, ano, ten stejný mladík, který se vyžívá v trápení vos a chystá jejich popravu, důrazně říká mamince: „Tak mi ho sundej a hlavně ho nezabíjej“. Vzal do ruky kelímek, osvobodil tím jednu z vos a podal jej mamince. „Naber ho, já ho odnesu do křoví“. No není to paradox lásky?

 

Kdo nám dal právo být soudcem a vykonavatelem?

 

Pavouk je vyvoleným a vosy jsou odsouzené? Možná jste už ve chvíli, kdy jste četli o bezpráví pro vosy, začali uvažovat, že není nic jednoduššího, než zasáhnout a kelímky zvednout. Ale to je právě to, co považuje většina lidí, kteří soucítí s přírodou za jediné možné řešení a pomoc. Možností však je víc. Jinak situaci uchopí člověk, který se vnímá jen jako člověk. Jinak se k situaci postaví člověk, který se vnímá i jako duše. Ano, je to o tom, jak jsme na tom s kvalitou lásky…  

 

Láska není v obraně ani v útoku, láska jde cestou přijetí a klidu pro všechny zúčastněné.

 

Zachránit vosy i pavouka je na místě. Zachránit vosy cestou přijetí je zůstat se všemi zúčastněnými v pozitivní atmosféře. Vosy mají zde domov stejně jako my. Pokusme se na svět podívat jako duše. A až se to naučíme, budeme dostávat hodně lásky. A že to jiné dívání se na svět, se můžeme s lehkostí naučit. Je to o pokoře, vděčnosti, radosti a vytrvalosti v praxi. Je to o kvalitě.

● ROZHODNUTÍ je na vás, ● PŘÍPRAVU NA PRAXI učíme v kurzu Síla pozitivního myšlení,● SAMOTNÁ PRAXE je záměrem projektu Brána zdraví.

Všichni jsme vším a všechno je ve všem. Pokud pro tentokrát ještě nemáte ono ROZHODNUTÍ, začněte se alespoň usmívat na svět. Já to dělám pravidelně. Usmívejte se a brzy sami uvidíte, že pomáhat planetě jako duše se vyplácí všem .

 Více na Kurzy Školy zdravého životanebo Kurzy Brány Zdraví